Zlínský mrakodrap: Baťův sen o oblacích a tajemství kanceláře ve výtahu

Photo of author
Written By Jan Hanzelka

Jsem Jan Hanzelka, autor stravasvaly.cz, kde se věnuji psaní článků o klimatizacích, ventilátorech a další klimatické technice. Má práce odráží mou hlubokou znalost a vášeň pro tuto oblast.

Zlínský mrakodrap: Baťův sen o oblacích a tajemství kanceláře ve výtahu

Zlínský mrakodrap: Ikona funkcionalismu a symbol Baťova odkazu

Úvod: Historie a význam zlínského mrakodrapu

Zlínský mrakodrap, známý také jako Správní budova č. 21 nebo "Jednadvacítka", je nepřehlédnutelnou dominantou města Zlín a klíčovým symbolem funkcionalistické architektury v České republice. Tato ikonická stavba, dokončená v roce 1938, představuje vrchol architektonického a technologického pokroku své doby a zároveň ztělesňuje vizionářského ducha průmyslníka Tomáše Bati. Mrakodrap se stal nejen centrem obuvnického impéria, ale také inspirací pro moderní urbanismus a průmyslovou architekturu po celém světě.

Architektura a design zlínského mrakodrapu

Zlínský mrakodrap je mistrovským dílem funkcionalistické architektury, které harmonicky spojuje formu s funkcí. Jeho čisté linie, prosklené fasády a odvážná konstrukce dodnes udivují návštěvníky i odborníky.

Konstrukční prvky a materiály

Budova je postavena na unikátním modulárním systému 6,15 x 6,15 metrů, který umožnil flexibilní uspořádání vnitřních prostor. Hlavními konstrukčními materiály jsou:

  • Železobeton pro nosnou konstrukci
  • Sklo pro rozsáhlé prosklené plochy fasády
  • Ocel pro okenní rámy a další konstrukční prvky

Inovativní použití těchto materiálů umožnilo vytvořit lehkou a vzdušnou konstrukci, která kontrastovala s těžkopádnými budovami té doby.

Interiér a funkční uspořádání

Vnitřní prostory mrakodrapu byly navrženy s důrazem na efektivitu a flexibilitu. Otevřené kancelářské prostory podporovaly týmovou spolupráci a komunikaci. Klíčové prvky interiéru zahrnují:

  1. Modulární kancelářské prostory
  2. Centrální komunikační jádro s výtahy a schodištěm
  3. Technické zázemí integrované do designu budovy
  4. Reprezentativní prostory včetně zasedacích místností a kanceláře ředitele

Zlínský mrakodrap v číslech

Pojďme si představit některé fascinující statistiky této pozoruhodné budovy:

CharakteristikaHodnota
Výška 77,5 m
Počet podlaží 16
Zastavěná plocha 80 x 20 m
Rok dokončení 1938
Kapacita až 1000 pracovníků
Rychlost výtahu 3,5 m/s

Tyto úctyhodné parametry činily ze zlínského mrakodrapu ve své době druhou nejvyšší budovu v Evropě a symbol technologického pokroku.

Zlínský mrakodrap: Baťův sen o oblacích a tajemství kanceláře ve výtahu

Historie výstavby a využití

Výstavba zlínského mrakodrapu začala v roce 1936 jako součást ambiciózního plánu Tomáše Bati na modernizaci Zlína a expanzi jeho obuvnického impéria.

Baťův vliv na vznik mrakodrapu

Tomáš Baťa, inspirován svými cestami do USA, chtěl vytvořit moderní, efektivní a inspirativní pracovní prostředí. Jeho vize zahrnovala:

  • Vytvoření centrály pro řízení globálního obuvnického impéria
  • Demonstraci technologické vyspělosti Baťových závodů
  • Inspiraci pro zaměstnance a návštěvníky k inovativnímu myšlení

Baťův důraz na efektivitu a inovace se odrazil v každém aspektu designu budovy.

Proměny využití v průběhu let

Zlínský mrakodrap prošel několika fázemi využití:

  1. 1938-1945: Centrála Baťových závodů
  2. 1945-1989: Sídlo národního podniku Svit
  3. 1989-2004: Smíšené využití pro komerční a administrativní účely
  4. 2004-současnost: Sídlo Krajského úřadu Zlínského kraje a dalších institucí

Technické inovace zlínského mrakodrapu

Budova byla ve své době technologickým zázrakem, plná inovací, které předběhly svou dobu o desetiletí.

Výtahový systém

Nejslavnější inovací byl bezpochyby pojízdný výtah – kancelář ředitele. Tento unikátní systém zahrnoval:

  • Plně vybavenou kancelář o rozměrech 6 x 6 metrů
  • Klimatizaci a telefonní spojení
  • Schopnost zastavit v kterémkoli patře budovy

Tento výtah umožňoval řediteli efektivně dohlížet na provoz v celé budově a demonstroval Baťův důraz na inovace a efektivitu řízení.

Zlínský mrakodrap: Baťův sen o oblacích a tajemství kanceláře ve výtahu

Klimatizace a další vybavení

Mrakodrap byl vybaven řadou pokrokových technologií:

  • Centrální klimatizační systém pro regulaci teploty a vlhkosti
  • Pneumatická potrubní pošta pro rychlou distribuci dokumentů
  • Moderní telefonní ústředna pro komunikaci v rámci budovy i s vnějším světem
  • Automatické čištění oken

Kulturní a společenský význam

Zlínský mrakodrap se stal nejen administrativním centrem, ale i kulturním a společenským symbolem města.

Mrakodrap jako turistická atrakce

Dnes je budova oblíbeným cílem turistů, nabízející:

  • Prohlídky interiéru včetně legendárního výtahu-kanceláře
  • Vyhlídkovou terasu v 16. patře s panoramatickým výhledem na Zlín a okolí
  • Kavárnu ve výšce 77 metrů nad zemí
  • Expozice o historii Baťova impéria a architektuře Zlína

Symbolika a identita Zlína

Pro Zlín představuje mrakodrap:

  • Symbol průmyslové a architektonické inovace
  • Připomínku slavné baťovské éry
  • Ikonu města používanou v marketingových materiálech a suvenýrech
  • Zdroj hrdosti místních obyvatel na svou jedinečnou architektonickou tradici

Rekonstrukce a modernizace

Jako každá historická budova, i zlínský mrakodrap vyžaduje průběžnou péči a modernizaci.

Významné rekonstrukční projekty

  • 1997-2004: Komplexní rekonstrukce pro potřeby Krajského úřadu
  • 2010-2011: Obnova fasády a oken
  • 2018-2019: Modernizace technologického vybavení a interiérů
Zlínský mrakodrap: Baťův sen o oblacích a tajemství kanceláře ve výtahu

Současný stav a plány do budoucna

Aktuálně je mrakodrap v dobrém stavu díky pravidelné údržbě. Budoucí plány zahrnují:

  • Další vylepšení energetické efektivity budovy
  • Rozšíření veřejně přístupných prostor
  • Vytvoření interaktivní expozice o historii a architektuře Zlína

Zlínský mrakodrap v kontextu světové architektury

Zlínský mrakodrap si získal uznání i v mezinárodním měřítku jako významný příklad funkcionalistické architektury a průmyslového designu.

Srovnání s jinými funkcionalistickými stavbami

Ve srovnání s jinými ikonickými funkcionalistickými stavbami, jako jsou:

  • Villa Savoye od Le Corbusiera
  • Bauhaus v Dessau od Waltera Gropiuse
  • Seagram Building v New Yorku od Miese van der Rohe

Zlínský mrakodrap vyniká svou integací průmyslové estetiky a funkčnosti s administrativním účelem.

Vliv na moderní architekturu

Baťův koncept "továrny v zahradách" a design zlínského mrakodrapu ovlivnily:

  • Vývoj moderních kancelářských budov
  • Přístup k urbanismu a plánování průmyslových měst
  • Integraci technologií do architektury

Mnozí současní architekti stále čerpají inspiraci z čistých linií a funkčního designu zlínského mrakodrapu.

Závěr

Zlínský mrakodrap zůstává nejen symbolem města Zlín, ale i důkazem vizionářství Tomáše Bati a jeho týmu architektů. Tato ikonická budova spojuje v sobě historii průmyslového rozvoje, architektonickou inovaci a kulturní význam. I po více než 80 letech od svého vzniku stále inspiruje svou nadčasovou estetikou, funkčním designem a technologickou progresivitou. Jako památník zlaté éry českého funkcionalismu a průmyslového rozmachu, zlínský mrakodrap nadále oslovuje nové generace návštěvníků, architektů a urbanistů, připomínajíc nám, že odvážné vize mohou přetrvat staletí a formovat budoucnost.

Napsat komentář