
Zlínský mrakodrap: Ikona funkcionalismu a symbol Baťova odkazu
Úvod: Historie a význam zlínského mrakodrapu
Zlínský mrakodrap, známý také jako Správní budova č. 21 nebo "Jednadvacítka", je nepřehlédnutelnou dominantou města Zlín a klíčovým symbolem funkcionalistické architektury v České republice. Tato ikonická stavba, dokončená v roce 1938, představuje vrchol architektonického a technologického pokroku své doby a zároveň ztělesňuje vizionářského ducha průmyslníka Tomáše Bati. Mrakodrap se stal nejen centrem obuvnického impéria, ale také inspirací pro moderní urbanismus a průmyslovou architekturu po celém světě.
Architektura a design zlínského mrakodrapu
Zlínský mrakodrap je mistrovským dílem funkcionalistické architektury, které harmonicky spojuje formu s funkcí. Jeho čisté linie, prosklené fasády a odvážná konstrukce dodnes udivují návštěvníky i odborníky.
Konstrukční prvky a materiály
Budova je postavena na unikátním modulárním systému 6,15 x 6,15 metrů, který umožnil flexibilní uspořádání vnitřních prostor. Hlavními konstrukčními materiály jsou:
- Železobeton pro nosnou konstrukci
- Sklo pro rozsáhlé prosklené plochy fasády
- Ocel pro okenní rámy a další konstrukční prvky
Inovativní použití těchto materiálů umožnilo vytvořit lehkou a vzdušnou konstrukci, která kontrastovala s těžkopádnými budovami té doby.
Interiér a funkční uspořádání
Vnitřní prostory mrakodrapu byly navrženy s důrazem na efektivitu a flexibilitu. Otevřené kancelářské prostory podporovaly týmovou spolupráci a komunikaci. Klíčové prvky interiéru zahrnují:
- Modulární kancelářské prostory
- Centrální komunikační jádro s výtahy a schodištěm
- Technické zázemí integrované do designu budovy
- Reprezentativní prostory včetně zasedacích místností a kanceláře ředitele
Zlínský mrakodrap v číslech
Pojďme si představit některé fascinující statistiky této pozoruhodné budovy:
CharakteristikaHodnotaVýška | 77,5 m |
Počet podlaží | 16 |
Zastavěná plocha | 80 x 20 m |
Rok dokončení | 1938 |
Kapacita | až 1000 pracovníků |
Rychlost výtahu | 3,5 m/s |
Tyto úctyhodné parametry činily ze zlínského mrakodrapu ve své době druhou nejvyšší budovu v Evropě a symbol technologického pokroku.

Historie výstavby a využití
Výstavba zlínského mrakodrapu začala v roce 1936 jako součást ambiciózního plánu Tomáše Bati na modernizaci Zlína a expanzi jeho obuvnického impéria.
Baťův vliv na vznik mrakodrapu
Tomáš Baťa, inspirován svými cestami do USA, chtěl vytvořit moderní, efektivní a inspirativní pracovní prostředí. Jeho vize zahrnovala:
- Vytvoření centrály pro řízení globálního obuvnického impéria
- Demonstraci technologické vyspělosti Baťových závodů
- Inspiraci pro zaměstnance a návštěvníky k inovativnímu myšlení
Baťův důraz na efektivitu a inovace se odrazil v každém aspektu designu budovy.
Proměny využití v průběhu let
Zlínský mrakodrap prošel několika fázemi využití:
- 1938-1945: Centrála Baťových závodů
- 1945-1989: Sídlo národního podniku Svit
- 1989-2004: Smíšené využití pro komerční a administrativní účely
- 2004-současnost: Sídlo Krajského úřadu Zlínského kraje a dalších institucí
Technické inovace zlínského mrakodrapu
Budova byla ve své době technologickým zázrakem, plná inovací, které předběhly svou dobu o desetiletí.
Výtahový systém
Nejslavnější inovací byl bezpochyby pojízdný výtah – kancelář ředitele. Tento unikátní systém zahrnoval:
- Plně vybavenou kancelář o rozměrech 6 x 6 metrů
- Klimatizaci a telefonní spojení
- Schopnost zastavit v kterémkoli patře budovy
Tento výtah umožňoval řediteli efektivně dohlížet na provoz v celé budově a demonstroval Baťův důraz na inovace a efektivitu řízení.

Klimatizace a další vybavení
Mrakodrap byl vybaven řadou pokrokových technologií:
- Centrální klimatizační systém pro regulaci teploty a vlhkosti
- Pneumatická potrubní pošta pro rychlou distribuci dokumentů
- Moderní telefonní ústředna pro komunikaci v rámci budovy i s vnějším světem
- Automatické čištění oken
Kulturní a společenský význam
Zlínský mrakodrap se stal nejen administrativním centrem, ale i kulturním a společenským symbolem města.
Mrakodrap jako turistická atrakce
Dnes je budova oblíbeným cílem turistů, nabízející:
- Prohlídky interiéru včetně legendárního výtahu-kanceláře
- Vyhlídkovou terasu v 16. patře s panoramatickým výhledem na Zlín a okolí
- Kavárnu ve výšce 77 metrů nad zemí
- Expozice o historii Baťova impéria a architektuře Zlína
Symbolika a identita Zlína
Pro Zlín představuje mrakodrap:
- Symbol průmyslové a architektonické inovace
- Připomínku slavné baťovské éry
- Ikonu města používanou v marketingových materiálech a suvenýrech
- Zdroj hrdosti místních obyvatel na svou jedinečnou architektonickou tradici
Rekonstrukce a modernizace
Jako každá historická budova, i zlínský mrakodrap vyžaduje průběžnou péči a modernizaci.
Významné rekonstrukční projekty
- 1997-2004: Komplexní rekonstrukce pro potřeby Krajského úřadu
- 2010-2011: Obnova fasády a oken
- 2018-2019: Modernizace technologického vybavení a interiérů

Současný stav a plány do budoucna
Aktuálně je mrakodrap v dobrém stavu díky pravidelné údržbě. Budoucí plány zahrnují:
- Další vylepšení energetické efektivity budovy
- Rozšíření veřejně přístupných prostor
- Vytvoření interaktivní expozice o historii a architektuře Zlína
Zlínský mrakodrap v kontextu světové architektury
Zlínský mrakodrap si získal uznání i v mezinárodním měřítku jako významný příklad funkcionalistické architektury a průmyslového designu.
Srovnání s jinými funkcionalistickými stavbami
Ve srovnání s jinými ikonickými funkcionalistickými stavbami, jako jsou:
- Villa Savoye od Le Corbusiera
- Bauhaus v Dessau od Waltera Gropiuse
- Seagram Building v New Yorku od Miese van der Rohe
Zlínský mrakodrap vyniká svou integací průmyslové estetiky a funkčnosti s administrativním účelem.
Vliv na moderní architekturu
Baťův koncept "továrny v zahradách" a design zlínského mrakodrapu ovlivnily:
- Vývoj moderních kancelářských budov
- Přístup k urbanismu a plánování průmyslových měst
- Integraci technologií do architektury
Mnozí současní architekti stále čerpají inspiraci z čistých linií a funkčního designu zlínského mrakodrapu.
Závěr
Zlínský mrakodrap zůstává nejen symbolem města Zlín, ale i důkazem vizionářství Tomáše Bati a jeho týmu architektů. Tato ikonická budova spojuje v sobě historii průmyslového rozvoje, architektonickou inovaci a kulturní význam. I po více než 80 letech od svého vzniku stále inspiruje svou nadčasovou estetikou, funkčním designem a technologickou progresivitou. Jako památník zlaté éry českého funkcionalismu a průmyslového rozmachu, zlínský mrakodrap nadále oslovuje nové generace návštěvníků, architektů a urbanistů, připomínajíc nám, že odvážné vize mohou přetrvat staletí a formovat budoucnost.